Workshop a mentoring one to one proběhne v posledním únorovém týdnu r. 2026. Přijďte konzultovat své portfolio s experty, porotci soutěží a architekty s dlouholetou praxí.

Tento blok programu Archi Skill Lab proběhne prezenčně i online v posledním únorovém týdnu roku 2026 (přesné datum bude upřesněno) a bude zaměřený na portfolia architektů obecně, s hlavním důrazem na jejich využití v architektonických soutěžích. Účastníci získají možnost konzultovat své portfolio přímo s experty, porotci soutěží a architekty s dlouholetou praxí.

Tématy workshopu jsou:

  1. Formát soutěží a význam dvoufázového modelu
  2. Proces výběru – jak to skutečně probíhá
  3. Kritéria a reálné rozhodování poroty – obsah, forma, příběh, přidané hodnoty
  4. Složení vybraných účastníků jako celek
  5. Formát portfolií dnes vs. možnosti do budoucna
  6. Strategické budování portfolia z dlouhodobého hlediska

V rámci přípravy workshopu byli osloveni porotci soutěží, zástupci České komory architektů a praktikujícími architekty – tedy lidmi, kteří se soutěžemi a výběrem portfolií reálně pracují.

Oslovení odborníci dostali následující otázky a jejich odpovědi budeme v rámci přípravy postupně zveřejňovat:

  1. Jaký přínos mají dvoufázové architektonické soutěže, zejména ty, kde první fáze stojí na odevzdání portfolia? Jaké máte osobní zkušenosti s tímto formátem a v čem vidíte jeho hlavní výhody či nevýhody z hlediska práce poroty i spravedlivého výběru?
  2. Můžete popsat, jak v reálu probíhá výběr účastníků na základě portfolií? Jaké kroky obvykle následují, kdo všechno se na procesu podílí a jak dlouho trvá, než dospějete ke konečnému seznamu vybraných uchazečů?
  3. Soutěžní podmínky obsahují kritéria odvozená od zadání, ale podle čeho nakonec skutečně vybíráte konkrétní portfolia? Jak velkou roli hraje kvalita projektů, jejich relevance k tématu soutěže, technická úroveň, způsob vizuální prezentace, nebo třeba celkové působení portfolia jako příběhu nebo identitního prvku ateliéru? Přihlížíte i k tomu, zda portfolio jasně komunikuje svůj účel — například zda je přizpůsobené soutěži, klientům, grantům nebo spolupracím — a co vás na portfoliích dokáže nejvíce zaujmout?
  4. Do jaké míry uvažujete také o celkovém složení vybraných účastníků? Hraje roli různorodost přístupů, velikosti ateliérů, zkušeností nebo způsobů práce? Usilujete o vyváženou skupinu, nebo hodnotíte striktně pouze individuální kvalitu každého portfolia?
  5. Většina soutěží dnes pracuje s portfolii ve formátu PDF, často v omezeném rozsahu. Považujete tento formát za funkční? Vidíte prostor pro modernizaci – například digitální, webové nebo multimediální portfolio? Jaké formy by podle vás mohly vyhlašovateli umožnit lépe posoudit schopnosti uchazečů?
  6. Co byste doporučili mladým architektům při dlouhodobém budování portfolia? Jak mohou už během studií nebo rané praxe systematicky sbírat a dokumentovat projekty, rozvíjet vlastní rukopis a vytvářet portfolio, které bude při soutěžích i v profesním životě co nejpřesvědčivější?

Anketa:

Odpovídá Dipl.Ing. Mirko Lev, předseda pracovní skupiny Soutěže a veřejné zakázky, ČKA:

1) „Jaký přínos mají dvoufázové architektonické soutěže, zejména ty, kde první fáze stojí na odevzdání portfolia? Jaké máte osobní zkušenosti s tímto formátem a v čem vidíte jeho hlavní výhody či nevýhody z hlediska práce poroty i spravedlivého výběru?“

Dvoufázová otevřená soutěž a dvoufázová soutěž s výběrem na základě portfolií jsou diametrálně odlišené přístupy k získání kvalitního návrhu a projektového partnera. První případ umožňuje předložit každému architektovi návrh a do druhé fáze postupuji pouze nejlepší architektonické koncepty bez ohledu na autora. U výběru na základě portfolia se prvně vybírají týmy dle předchozích zkušeností a teprve tento omezený výběr uchazečů předkládá návrhy. 

Výhody výběru na základě portfolia:

Nevýhody výběru na základě portfolia:

ČKA dlouhodobě propaguje otevřené soutěže bez předchozího síta jako nejlepší nástroj pro získání kvalitního návrhu a následného partnera ke zpracování projektu. Dává šanci jak novým, tak zkušeným ateliérům, se prosadit svým řešení konkrétního zadání.

Podíl otevřených soutěží je v ČR velmi vysoký (cca. 2/3 všech AS, pro srovnání Německo pouze 9%)

2) „Můžete popsat, jak v reálu probíhá výběr účastníků na základě portfolií? Jaké kroky obvykle následují, kdo všechno se na procesu podílí a jak dlouho trvá, než dospějete ke konečnému seznamu vybraných uchazečů?“

Obvykle vybírá portfolia stejná porota, která následně rozhoduje i o výběru návrhu. Toto není takto v jiných zemích obvyklé, někde dokonce přímo zakázané z důvodu zachování anonymity. Soutěžní řád ČKA o této problematice uvažuje tak, že porota při následném anonymním výběru návrhu nemá k dispozici informace, na základě kterých by mohlo přiřadit autora k příslušnému návrhu.
Osobní zkušenost s účasti v porotě ani organizaci užší soutěže nemám.

 

4) „Do jaké míry uvažujete také o celkovém složení vybraných účastníků? Hraje roli různorodost přístupů, velikosti ateliérů, zkušeností nebo způsobů práce? Usilujete o vyváženou skupinu, nebo hodnotíte striktně pouze individuální kvalitu každého portfolia?“.

Osobní zkušenost s účasti v porotě ani organizaci užší soutěže nemám.

Za ČKA vidím jako slabinu nevyřešenou problematiku „divoké karty“ u soutěží s předvýběrem, která by umožnila aspoň 1 ateliéru bez vyhovujícího portfolia účast v soutěži.

 

5) „Většina soutěží dnes pracuje s portfolii ve formátu PDF, často v omezeném rozsahu. Považujete tento formát za funkční? Vidíte prostor pro modernizaci – například digitální, webové nebo multimediální portfolio? Jaké formy by podle vás mohly vyhlašovateli umožnit lépe posoudit schopnosti uchazečů?“

Formát musí zůstat porovnatelný a dostupný. Pokud AI v budoucnu vytvoří portfolio v jakémkoliv potřebném formátu, tak je to možné. Aktuálně by ale nemělo být nutné najmout ještě webdesignery k tvorbě portfolia. „Univerzální“ portfolio nepovažuji za vhodný přístup. Každý úkol vyžaduje jiné zaměření a zkušenosti architekta, takže považuji za správné, aby bylo portfolio vždy vytvořeno na základě požadavků jednotlivých zadání. Mohl by se ale naopak sjednotit grafický design (layout) portfolií. I když grafika je do určité míry součásti naší profese, tak by měl rozhodovat především obsah portfolia.

 

6) „Co byste doporučili mladým architektům při dlouhodobém budování portfolia? Jak mohou už během studií nebo rané praxe systematicky sbírat a dokumentovat projekty, rozvíjet vlastní rukopis a vytvářet portfolio, které bude při soutěžích i v profesním životě co nejpřesvědčivější?“
Z vlastní zkušeností vím, že lituji každé koruny, kterou jsem ušetřil na profesionálních fotkách dokončených staveb. Tyhle fotky prezentuji veškerou práci, kterou architekt na díle vykonal. Pro začínající ateliéry jsou částky za profesionální fotografií zásadní. Dnes lze díky technologiím lépe dosáhnout slušné prezentace bez těchto výdajů, ale rozdíl bude vždy vidět. A není to jen o samotném focení – je často potřeba zásahů v exteriéru a interiéru, úklid atd. aby bylo možné fotit. Nedokončené venkovní úpravy jsou častým problémem.
ideální je pak mít připravené výkresové soubory pro portfolio od každého projektu, dokud se na něm pracuje. Vracet se po letech k souborům, na kterých pracoval dnes již nepřítomný člen týmu, dokáže být slušná komplikace.

 

Více o projektu ArchiSkillLab

Aktuální dění sledujte na sociálních sítích Nadace české architektury a Galerie architektury Brno

Projekt vznikl za podpory Kreativní Brno.